Goddes of Destruction – Můj pohled
Jak se změnila L2 scéna poté, kdy se krásná leč zničující bohyně snesla na svět Adenu a skrze své stoupence v katakombách, povstala? Otázka, kterou jsem si sám sobě položil, když jsem znovu nainstaloval hru. Spousta lidí od nového updatu čekala naprosto přepracovaný herní systém, novou grafiku, nějaký „revoluční zázrak“ či zásah vyšší moci. Jestli se to NCsoftu povedlo nebo ne se ale v tomto článku nejspíš nedozvíte, nečekejte zde nějaká přesná čísla nebo definice. Zde se dozvíte pouze a jen můj pohled na věc s drobnou nadsázkou. Pohled na hru, která má pořád na poli MMORPG co říct a její nejnovější kabátek je velmi slušivý.
Já osobně jsem byl velmi natěšený, leč čekala mě otravnější část nového poznání a tou bylo doexpení jednoho levelu abych to dotáhl na 85. O to otravnější to bylo v tom, že nové lokace byly naprosto přeplněné a povětšinou vlivem velkého zatížení serveru zalagované. Tu začala právě ta cesta za tím „novým pozlátkem“, člověk probíhal nové lokace, pozoroval grafické změny, nové podoby mobů a animace nových skillů, záviděl těm ostatním „awaknutým“ a pozoroval, jak si ostatní vedou ve své snaze za svým novým 99 levelovým cílem. Musím přiznat, že některé postavy mě osobně celkem potěšily v tom, jak se změnila jejich hratelnost s příchodem nového updatu.
Summoner jako takový určitě překvapil nejednoho z nás, jeho potenciál v PvE je poměrně hodně veliký a s nadsázkou se dá říct, že je to pro solo PvE nejlépe hratelná postava. Mág se ve své podstatě nikterak zvlášť nezměnil a jeho smrtící síla se rozhodně neztratí a jeho hrání je věcí vkusu. Hodně mě zaujal i enchanter ve své univerzálnosti a spojení dps / ultimatních buffů a použitelného healu. Archer jako takový prošel také mnoha změnami, pamatuji si doby, kdy skillování za archera vedlo akorát k psychické újmě rechargera a nyní si s manou hravě poradí díky herbům a hlavně pozměněné náročnosti skillů, kterých má opravdu hodně a hodně z nich je použitelných. Tyr Warrior jakožto další postava si cestu do mého srdce nikterak nenalezla. Postava mi přišla suchá a z pozorování mi přišlo, že je to vlastně jen tupá opice co buší, buší a buší. Nevím asi k takovému povolání nemám vztah a je to věcí názoru. Tank mi naproti tomu přišel velmi zajímavý a jako takový mne velmi lákal k awaknutí. Po četných rozhovorech mne ale hráči spravili o tom, že pokud to člověk nemá jako srdcovou záležitost, je ta postava spíš za trest. Samozřejmě řeč je o solo PvE kde jsem byl svědkem jak babička, jež vyskočila zpoza stromu, vytáhla +4 dual francouzské hole a moba položila na ramena mnohem dřív než tank a jeho příjemně vypadající lvíček. Jó mít doma takovou číču asi by to vyřešilo všechny problémy se sousedy, no ale to už se odkláníme úplně jinam, vraťme se k věci. Jiný pohled na věc je ovšem pokud se podíváme na tanka z globálnějšího hlediska a tím je naprostá nepostradatelnost v party lokacích.
Tank, jakožto chodící automat na Coca Colu, snese opravdu hodně, pro srovnání tank, se kterým jsem byl v Seed of Annihilation, na sebe natáhl 2 skupinky ještěrek a vydržel jen o healu ze dvou stromků, kdežto do mě moby dali dvě rány a už jsem byl práce pro druhého healera. Bohužel je tanků ve hře nedostatek a je to znát, romantické lokace jako je třeba Harnak nebo Teredor, kde někteří místní hrdinové okusili rány za dechberoucích 850k a podobně jsou plné organizovanými a sehranými partami mnohem více než těmi náhodně poskládanými.
Healer povolání jež jsem si vybral jako svoji cestu, je spojení zklamání a euforie. Zklamánj sem byl nad solo PvE, ani zdaleka se NCsoftu nepovedlo s Healerem to co třeba v Aionu s Clericem. Ano samozřejmě je to lepší, než to bylo, ale myslím si, že by se postava dala vylepšit, aniž by to mělo zvláštní dopad na její vyrovnanost v PvP. Naprosto unesený jsem byl ale v partě v Seed of Annihilation, jako vášnivý bowlingový zahradník jsem metal jeden strom za druhým mezi nepřátele a moji polští bojovníci za sebou nechávali jen zkázu a zmar… Opravdu jsem si užíval využitelnost postavy. Dynamika hry jako takové pro mě nabývala jiného rozměru, záběr práce, nutné soustředění a okamžiky kdy jen vteřiny dělily od neúspěchu, pumpovaly do těla adrenalin v příjemných dávkách.
Po tom všemj sem si ale řekl, že mě zajímá jak NCsoft změnil hru pro nově příchozí. Založil jsem si novou postavu a ponořil se do zbrusu nového herního obsahu. Talking Island prošel velmi rozsáhlou rekonstrukcí a stala se z něj grafická perla Lineage 2. Po sérii seznamovacích questů mne opravdu pobavil quest kdy jsem byl donucen brečet nad mrtvolami. Úkol následovat vojáka a poslouchat jeho rozkazy byl taky velmi zajímavý. Do 32 levelu mě provázela celkem příjemná šnůra úkolů a ve spojení se začátečnickým programem „Path to Awake“ pro mě bylo hraní opravdu zajímavé a zábavné. Kolem levelu 38 sem začal druhý přestup, jehož součástí byla nucená prohlídka Wastelandu. Nic jiného mi bohužel nezbylo vzhledem k tomu, že u NPC byly fronty (někdy i 20 lidí) a předbíhali jen CZ děti. Po přestupu jsem si vyzvednul mentor certifikát a přidal si novou postavu pod sebe jako učně. Od 40ky hra nabrala novou tvář, expení šlo raketově a za 2 hodiny jsem udělal 52 a o 4 hodiny později 58. Bohužel se to znovu vrátilo do zajetých kolejí. Grind, grind, grind, občasný daily quest a kamaloka opravdu nějakou markantní revoluci nepřinesla. Nicméně díky mentor buffům a vitalitě to šlo opravdu rychle.
Závěrem bych chtěl říct, že Goddes of Destruction mě mile překvapil a prozatím je to mé útočistě . Pro nově příchozí hráče nebo freečkaře má hra co nabídnout a určitě stojí za to obětovat těch 12 giga na disku. Další díky patří Maiewovi, Madisnovi , Deadlymu a Šloufkovi lidem který semnou tuhle hru hrajou od začátku a znovu jsme se na GoD shledali, doufám, že nám ta naše CP vydrží a bude slavit úspěchy…*slza*
Enclava / Detasek
Kdo by měl zájem také přidat něco ohledně hraní na ofíku rád to zde zveřejním :) pište na FB do vzkazů.